Žáci sekundy se koncem října a začátkem listopadu v rámci výuky chemie zúčastnili dvou exkurzí. První exkurze se konala v Olomouci v Pevnosti poznání, kde se naučili vyrábět šumivé bomby do vany a zjistili, co mají společného šumák, šumivé tablety či šumivé bomby do vany. Na druhou vyrazili do nedaleké čistírny odpadních vod, kde se mohli na vlastní oči přesvědčit, kterými procesy musí projít odpadní voda, než se vypustí zpátky do řeky.
Studenti uničovského gymnázia dostali možnost seznámit se s pozoruhodným příběhem obětavosti a solidarity, který se odehrál před 80 lety a jehož protagonistou se stal tehdy třicetiletý britský makléř a humanitární pracovník Nicolas Winton. Wintonův impozantní úmysl – zachránit stovky židovských dětí z naší okupované země – studenti sledovali prostřednictvím hraného dokumentu Mateje Mináče „Síla lidskosti“. Dozvěděli se, jakým problémům museli čelit Židé ve střední Evropě v době počátků nacistické expanze ve druhé polovině 30. let a jak nezištná pomoc řady obětavých lidí umožnila téměř sedmi stovkám ohrožených dětí uniknout blížícímu se holocaustu. Zaznamenané rozhovory s některými z „Wintonových dětí“ přesvědčivě ukazovaly, jak hlubokou vděčnost tito zachránění cítí ke svému zachránci. Je pozoruhodné, že samotný Nicolas Winton o svém mimořádném činu nikdy příliš nehovořil – a svět se o něm dozvěděl v podstatě náhodou až po mnoha letech. Na projekci navázala beseda s dramaturgem uvedeného filmu Zdeňkem Tulisem, který studentům zprostředkoval řadu dalších postřehů sebraných během několikaleté spolupráce s režisérem Mináčem, jenž Wintonův příběh zpracoval v několika dokumentech a také v hraném filmu Všichni moji blízcí. Film Síla lidskosti je dostupný na https://vimeo.com/240858387
V březnu Česká národní banka ve spolupráci s MŠMT vyhlásila výtvarnou soutěž ku příležitosti 100. výročí vzniku československé koruny. Žáci a studenti soutěžili ve třech věkových kategoriích o tematické výhry – historicky první pamětní bankovku, návštěvu Státní tiskárny cenin a České mincovny nebo diskusi s autorem pamětní mince. Do soutěže přišlo celkem 213 příspěvků. My se můžeme pyšnit úžasným 2. místem v nejstarší kategorii, které se svým návrhem obsadila naše studentka Jasmína Lia Růžičková. Vítězné návrhy budou umístěny na výstavě ČNB 100 let česko-slovenské koruny, která bude přístupná na Pražském hradě v průběhu jara 2019. Autoři všech devíti oceněných prací budou slavnostně vyhlášeni a převezmou si ocenění 31. ledna 2019 na tiskové konferenci v Císařské konírně.
Sté výročí vzniku samostatného Československa si studenti uničovského gymnázia připomněli podobně jako lidé v desítkách dalších míst naší země – zasazením lípy svobody, která bude trvalou připomínkou sounáležitosti naší dnešní vlasti s předešlým společným státem Čechů a Slováků. Lípa byla zasazena v areálu školy, v místech, kde bude v příštích letech postupně vznikat školní zahrada s venkovní učebnou. Slavnostní akt proběhl 2. listopadu za účasti starosty města Uničova Radka Vincoura a ředitele školy Romana Riedla. Právě jim připadla čestná povinnost přihodit ke kořenům mladého stromku první lopaty hlíny. K sázení se pak připojili i studenti a jejich učitelé a každý tak svou symbolickou troškou přispěl k uvedení lípy do nového života. Součástí slavnosti bylo také doprovodné hudební vystoupení studentů. Výsadba lípy byla financována z Programu na podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Olomouckém kraji, jímž odbor školství, mládeže a sportu krajského úřadu podpořil školní projekt „Zahájení obnovy školní zahrady s EVVO tematikou“. Příspěvek ve výši 15 000 Kč byl použit na zhotovení plastových krytů na špalky stromů, nákup lípy srdčité a zahradního materiálu k výsadbě lípy.
V sobotu 20.10.2018 proběhla akce Zasaď stromy na Bradle, kterou pořádalo Gymnázium Uničov a Lesy ČR. V 8:45 se na nádraží v Nové Hradečné sešla parta nadšenců pro stejnou věc. Z cesty mezi Veleboří a Lipinkou jsme na místo výsevu Humenec došli pěšky. Proškolení a odborný výklad nám provedl revírník Ing. Jiří Švéda. Na dvou pasekách jsme nejdříve vyklidili zbytky klestu po mechanizovaném vyvážení, potom nám místní lesnický personál Zdeněk Gažar, Miroslav Vysoudil a Zuzka Heinzová připravili provázky, podél kterých jsme v daných vzdálenostech sázeli žaludy (Dub letní – Quercus robur) a ořechy (Ořešák černý – Juglans nigra). Na první holině velké 0,28 ha, připravené k následnému oplocení proti černé zvěři a proti okusu spárkatou zvěří, jsme vyseli 60 kg žaludů. Na druhé holině o výměře 0,14 ha jsme vysázeli téměř 50 kg hořce vonících ořešáků černých ve slupce (pozor, nezaměňujte se známým a běžným ořešákem vlašským), který již nebude potřeba oplocovat, hořká příchuť zvěři nechutná. Nářadí: motykosekery, motyky, sazeče (sázecí rýče) nám přichystali lesníci. Na pasekách panovala skvělá nálada. V poledne jsme si opekli výborný kabanos. Odpoledne jsme práci dokončili. I když jsme byli unaveni, odcházeli jsme spokojeni. U paseky bude vyvěšena památeční cedulka připomínající založení nového listnatého lesa, který bude odolnější než předcházející smrkové porosty proti bořivému větru a proti kůrovci. Akce se zúčastnili studenti, jejich sourozenci a rodiče, učitelé a přátelé z Facebooku. Bylo nás celkem 63. Chtěla bych poděkovat všem účastníkům, že přišli a vykonali kus prospěšné práce. Zároveň musím poděkovat Lesní správě Šternberk, jmenovitě panu Ing. Sládkovi a Ing. Švédovi za podporu a realizaci akce.