laichingen_2022_12

laichingen_2022_4

laichingen_2022_3

laichingen_2022_2

laichingen_2022_9

laichingen_2022_6

Náš školní orchestr zamířil 17. října do německého Laichingenu na výměnný pobyt s tamějším gymnáziem, který bylo možné uskutečnit za významné podpory Česko-německého fondu budoucnosti. Sraz byl brzo ráno před školou a po dlouhé desetihodinové cestě jsme konečně dorazili na místo. Po příjezdu nás přivítaly naše hostitelské rodiny.
Následující den jsme měli možnost zúčastnit se výuky na gymnáziu Alberta Schweitzera. Po prvních dvou vyučovacích hodinách jsme se jeli podívat do města Blaubeuren, kde se nachází krasový pramen Blautopf. Je pověstný zářivě modrou barvou vody a rozsáhlým jeskynním systémem. Rovněž se tam nachází zajímavý klášter Blaubeuren. Poté jsme pokračovali do města Ulm. Prošli jsme si náměstí a také jsme vystoupali na věž katedrály Ulm Münster, která je nejvyšší na světě. Prošli jsme si uličky čtvrti Fischerviertel, nejstarší části města, i nábřeží Dunaje.
Třetí den nás čekal celodenní výlet k Bodamskému jezeru. Podívali jsme se do města Kostnice, k místu, kde byl údajně upálen Jan Hus, a kromě toho jsme navštívili i dům, v němž zpočátku v Kostnici pobýval a z něhož je nyní muzeum. Po krátké prohlídce města jsme se přesunuli na ostrov Mainau, plný nádherných květinových zahrad. V podzimním období je plný kvetoucích jiřin. Uprostřed ostrova je motýlárium se spoustou krásných exotických motýlů a zámek Mainau.
Poslední den se konal závěrečný koncert orchestrů obou škol. Ráno probíhaly zkoušky a potom jsme vyrazili na radnici, kde nás slavnostně přivítal starosta Laichingenu. Samotný koncert se nám velice povedl a my i diváci jsme byli spokojeni. Z celého výletu jsme si domů odvezli spoustu krásných vzpomínek a fotek. Zájezd nás obohatil nejen o spoustu nových úžasných přátel, ale i o mnoho zkušeností co se týče dorozumívání se v cizím jazyce.

Kristýna Kamlerová a Julie Hulová, sexta Gymnázia Uničov

Partnerská spolupráce mezi gymnázii v Uničově a v německém Laichingenu je po covidových komplikacích už zase v plném proudu. Ve druhé polovině října vyrazí členové našeho školního orchestru již na čtvrtý výměnný pobyt. Spolupráce mezi školami se může rozvíjet zejména díky finanční podpoře Česko-německého fondu budoucnosti. Na projekt přispívá také Olomoucký kraj společně s městem Uničovem a s gymnaziálním spolkem rodičů a přátel školy.
Město Laichingen se nachází v Bádensku-Würtembersku a zdejší gymnázium se stejně jako to naše pyšní vlastním školním orchestrem. Obě hudební tělesa vystoupí na závěr čtyřdenního pobytu na společném koncertu. Zájezd obsáhne také exkurze do Ulmu, Meersburgu a Konstanze. Důležitou součástí bude i rozvíjení jazykových dovedností. Naši studenti totiž budou pobývat v rodinách německých studentů, kteří mají pro své uničovské kamarády připravený individuální program.

Mgr. Zuzana Loutocká, vedoucí orchestru Gymnázia Uničov

V pondělí 17. října v 8.00 hodin ráno vyjel z parkoviště Gymnázia Uničov malý červený autobus naložený houslemi, flétnami, kytarami, klarinetem, kontrabasem, stojánky na noty a především dvaceti pěti natěšenými mladými hudebníky, dvěma uvolněnými profesory a sympatickým řidičem Frantou.
Cesta probíhala v rytmu písní a kytar, za doprovodu šustění sáčků a alobalů při rozbalování řízků a dobrůtek, které nám připravily naše maminky. Kolem sedmé hodiny večer jsme konečně dorazili na místo – na Gymnázium Alberta Schweitzera v Laichingen, kde na nás již s otevřenou náručí čekaly naše hostitelské rodiny.
Druhý den ráno jsme se s našimi německými kamarády odebrali do školy, abychom se s nimi zúčastnili několika vyučovacích hodin. Po jejich skončení se naše česká skupina vypravila na místní radnici, kde nás čekalo setkání s usměvavým laichingenským starostou. V odpoledních hodinách jsme podnikli výlet do blízkého města Ulm. Navštívili jsme jeho historickou část
Fischerviertel (Rybářskou čtvrť). Z tohoto výletu si všichni budeme ještě dlouho pamatovat výstup po 768 schodech do katedrály Münster, nejvyšší kostelní věže na světě.
Třetí den jsme měli v plánu návštěvu Stuttgartu. Nejdřív jsme zavítali do muzea slavné automobilky Porsche a potom se rozutekli v centru města po nákupech, neboť si každý chtěl přivézt domů něco malého na památku. Potěšilo nás milé setkání s prodavačem pizzy, který nás po několikaminutovém rozhodování, zda si objednat anglicky nebo německy, překvapivě oslovil větou „Na mně můžete česky, já su od Plzně.“
Čtvrteční dopoledne probíhalo ve znamení generálky našeho orchestru spolu s orchestrem Gymnázia Alberta Schweitzera. Po zkoušce jsme se vydali na krátkou návštěvu městečka Blaubeuren proslulého jezírkem napájeným průzračnou vodou místního rozsáhlého jeskynního systému. Během této návštěvy jsme už všichni nervózně přemýšleli o nadcházejícím večeru, na který byl plánován koncert.
Vlastnímu představení našeho orchestru předcházelo vystoupení místního orchestru a sólistů. Německý orchestr mimo jiné podal vynikající interpretaci Feuerwerkmusik F. Händela (Hudba k ohňostroji). Velký aplaus sklidila i jednotlivá vystoupení sólistů, jak německých, tak českých. Závěr koncertního večera patřil našemu orchestru, který tradičně předvedl skvělý výkon a vychutnal si zasloužené ovace. Naše vystoupení jsme uzavřeli symbolickým Valčíkem na rozloučenou, který jsme si zahráli společně s našimi německými přáteli.
V pátek ráno jsme se se slzami v očích rozloučili s hostitelskými rodinami. Jakmile jsme všichni obsadili svá místa v autobuse, vytáhli naši němečtí přátelé bílé šátky a mávali, dokud jsme jim nezmizeli z dohledu. Notnou chvíli zavládlo v autobuse dojemné ticho. Po deseti hodinách jsme dorazili domů sice unaveni, ale plni dojmů, zážitků a vzpomínek na nová přátelství.
Závěrem musíme poděkovat nejen našim skvělým a ochotným profesorům Zuzaně Loutocké a Radimu Chmelíkovi, ale také Česko-německému fondu budoucnosti, který nám tuto cestu umožnil výrazným finančním přispěním. Věřím, že podobné projekty mají smysl nejen z hlediska sbližování mladých lidí z Evropské unie, ale i z hlediska uměleckého. Opět se potvrdilo, že úroveň hudebního vzdělání v České republice je vysoká a je jen na nás, abychom tyto tradice udržovali a prohlubovali.

Hana Wrnatová, oktáva